„Smrky z důvodu sucha ztrácejí svou obranyschopnost a riziko napadení kůrovci kdekoli v porostech stoupá. Proto se lesníci snaží hledat nové metody, jak kůrovcem napadené stromy vyhledávat. Jako perspektivní se jeví využití dronů s instalovanými multispektrálními kamerami,“ říká za KŮROVCOVÉ INFO jeho spoluautor Jan Příhoda.

Ilustrační foto: Společnost SURVIA, s.r.o.

Proto vznikla spolupráce mezi lesníky z projektu KŮROVCOVÉ INFO a společností SURVIA, která v praxi provádí monitoring zdravotního stavu zemědělských plodin. Společnost Survia již dnes dokáže na zemědělských plodinách pomocí multispektrálních kamer hodnotit aktuální stav porostu, (tzn. stav biomasy, úroveň chlorofylu, škody na porostech atd.) výsledkem je aplikační mapa podle které dokáže zemědělec cíleně aplikovat přípravky a hnojiva.

„Vycházejíc z vědeckých studií zaměřených na použití multispektrálních senzorů v lesnictví věříme, že se nám podaří úspěšně detekovat kůrovce v smrku ještě v ranných stádiích napadení. Bezpilotní letadlo osazené multispetrálními senzory se jeví jako několikanásobně levnější a přesnější metoda detekce tohoto hmyzu než klasické pilotované letouny."

Ilustrační foto: Společnost SURVIA, s.r.o.

Smyslem spolupráce je provozní testování těchto metod na lesních porostech se záměrem identifikovat suchem ohrožené (stresované) porosty, které kůrovcům hůře odolávají, ale i vyhledávání napadených stromů v porostech.

Z dosavadních výsledků je patrné, že je možné rozeznat stromy stresované suchem. Včasné identifikování napadených stromů je předmětem analýz získaných dat za delší časové období.

SURVIA, s.r.o.
Společnost SURVIA s.r.o. patří mezi přední společnosti v aplikaci bezpilotních letadel v zemědělství, geodézii a průmyslových aplikací na území České a Slovenské Republiky. Disponuje rozsáhlými zkušenosti jak ve vědě a výzkumu, ale i v praktickém využití. Firma tvoří odborníci z oblasti provozování bezpilotních letadel (disponuje 5 registrovanými letadly a 6 piloty a v průměru ročně realizuje 1000 letových hodin) a odborníci na GIS aplikace v oblasti geodézie, zemědělství a v řadě dalších průmyslových odvětví.

Kapacita prvních nádobek činila 700 jedinců lýkožrouta smrkového. Kapacita nových nádobek činí 4 000 jedinců lýkožrouta smrkového. Uzavíratelná nádobka je opět vyrobena z odolného plastu a je opatřena stupnicí v kusech lýkožrouta smrkového a v mililitrech. Stupnice je na nádobku tištěna speciální technologií, zajišťující její trvanlivost.
Odměrné nádobky na kůrovce vznikly díky finanční podpoře PEFC.

Nádobky je možné objednávat prostřednictvím e-mailu: predplatne@lesprace.cz nebo telefonního čísla: 321 679 414; 604 211 171

Ceny nových, větších nádobek:

• 1ks: 50 Kč
• 5ks: 45 Kč/kus
• 10ks: 40kč/kus
• Nádobka má výšku cca 10 cm a stupnice je kalibrovaná na 100-4 000 kusů brouků.

Ceny jsou uvedeny s DPH a v případě zaslání na dobírku se cena poštovného řídí ceníkem České pošty nebo PPL.

Ceny menších nádobek:

5 ks: 212 Kč
10 ks: 375 Kč
25 ks: 725 Kč

Nádobka má výšku cca 10 cm a stupnice je kalibrovaná na 100-700 kusů brouků.

Ceny jsou uvedeny s DPH a v případě zaslání na dobírku se cena poštovného řídí ceníkem České pošty nebo PPL.

Srovnání obou typů odměrných nádobek

Kůrovcové kalamitní desatero vzniklo z nutnosti oslovit se základními zásadami ochrany lesů co nejširší část populace, zejména drobné vlastníky lesů. V České republice je zhruba 300 tisíc vlastníků lesů a pro zamezení dalšího rozvoje kalamity je a bude jejich reakce zásadní.

„I přesto, že je rozvoj kalamity z největší míry zaviněn vlivy počasí je nutné snažit s nepříznivým vývojem bojovat. A informovanost všech vlastníků lesů je základním předpokladem úspěšného boje. Věřím, že informace obsažené v kalamitním kůrovcovém desateru mohou pomoci všem drobným vlastníkům lesů, ale i obcím a státní správě lesů", říká hlavní autor kalamitního kůrovcového desatera, Petr Zahradník z Lesní ochranné služby a spoluautor webové aplikace KŮROVCOVÉ INFO.

Prioritou a zákonnou povinností všech vlastníků a správců lesů je zamezení rozvoje kůrovcové kalamity. Zásady mohou napomoci ochránit vlastní majetek a majetek sousedících vlastníků, což ukládá zákon o lesích. Kůrovcové desatero není nařízením, ale doporučením, vycházející z dlouhodobých zkušeností lesníků.

Kůrovcové desatero je určeno všem vlastníkům a správcům lesů, obcím, lesnickým firmám a je volně ke stažení na stránkách webu www.silvarium.cz nebo zde.

Zkoumané období a použitá data
Do hodnocení bylo zahrnuto období od začátku rojení do 20. května, tedy po aktuální stav, kdy rojení již pomalu končí, a to za všechny tři roky. Porovnány byly pouze okresy s kontinuálními odchyty ve sledovaném období. Ze 78 okresů v ČR (včetně Prahy) bylo pro první hodnocení (2016–2017) použito 37 okresů. Zde se mohl negativně projevit „nekoordinovaný nástup" zahajování odchytů, některé byly založeny v roce 2016 až kolem termínu, kdy již naše sledování končilo, takže nebyly zahrnuty do sledování. Pro druhé sledované období (2017–2018) bylo použito již 58 okresů. Kontinuálně se po dobu všech tří let provádělo sledování v tomto období u 33 okresů.

Tabulka 1: Počet okresů, kde probíhal monitoring průběhu rojení lýkožrouta smrkového v rámci projektu KI

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2016–2017

Mezi roky 2016 a 2017 došlo k průměrnému poklesu výše odchytu na odchytových místech v rámci jednotlivých vyhodnocovaných okresů celkem ve 20 okresech. Celkem ve 14 okresech byl v roce 2017 meziroční pokles odchytů větší než o 50 %.. V oblasti severozápadních a severních Čech byla kůrovcová situace dosud pod kontrolou a tento pokles s ohledem na předchozí výši tedy není nijak významný. Ovšem totožný pokles v okresech střední a severní Moravy mohl představovat pozitivní posun k lepšímu, i když v některých okresech objem evidovaného kůrovcového dříví stále narůstal. V dalších šesti okresech došlo k poklesu výše odchytů v rozpětí 50–100 %. K tomuto poklesu došlo mozaikovitě opět po celém území, avšak byl soustředěn do okresů s vyšším objemem evidovaného kůrovcového dříví. Naopak k nárůstu výše odchytů došlo v 17 okresech. K nárůstu na 101–500 % vůči roku 2016 došlo u 11 okresů, z čehož se pouze okres Vsetín nachází v kritické oblasti střední a severní Moravy. K ještě výraznějšímu nárůstu výše odchytů došlo u pěti okresů, a to na úroveň 501–1 000 %. Významný je tento nárůst v okresech Jindřichův Hradec a České Budějovice, kde již v roce 2017 došlo k výraznému navýšení objemu evidovaného smrkového kůrovcového dříví proti roku předchozímu. Jediným okresem, kde nárůst v odchytech překročil 1 000 %, byl okres Beroun, kde byl ovšem původní základ relativně nízký (obr. 1).

Obr. 1: Porovnání změn průměrných odchytů [%] lýkožrouta smrkového na odchytových místech v jednotlivých okresech mezi lety 2016 a 2017 (rok 2016 byl vzat jako základ, tj. 100 %; je-li odchylka nižší než 100 %, došlo ke snížení odchytu, je-li vyšší, došlo ke zvýšení odchytu).

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2017–2018
Ke zlepšení situace došlo mezi roky 2017 a 2018 pouze ve 12 okresech z 58 vyhodnocovaných. K poklesu pod 50 % proti předchozímu roku došlo v šesti případech, přitom okresy Prachatice a Jindřichův Hradec jsou v kritickém pásmu podél naší jižní hranice, kde se prudce zvyšuje objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví, takže je to poněkud neobvyklé a data budou ověřena. Pokles v rozmezí 51–100 % byl zaznamenán u odchytů v dalších šesti okresech, přičemž sem patří i okres Opava z kritické oblasti severní Moravy. Naopak k navýšení odchytů proti předchozímu roku došlo ve 46 okresech, tedy téměř u 80 % porovnávaných okresů. Na úroveň 101–500 % proti předchozímu roku se posunulo 33 okresů, a to jak ve většině krizových oblastí střední a severní Moravy a Slezska, tak i podél jižní hranice s Rakouskem a Německem, kde se situace výrazně zhoršuje. K nárůstu došlo ale i v dalších okresech, mozaikovitě rozsetých po celém našem území. Pouze v sedmi okresech došlo k nárůstu na úroveň 501–1 000 %. Ve třech případech se to týká kritické oblasti severní Moravy, jeden okres (Žďár nad Sázavou) sousedí s Vysočinou, ale situace je tam podle dostupných informací dosud pod kontrolou. Poslední tři okresy jsou soustředěny do oblastí s velmi nízkým stavem lýkožrouta, takže i malé navýšení odchytů může být v procentuálním vyjádření značné. Nárůst vyšší než 1 000 % byl zaznamenán u šesti okresů, což je zejména v okresech Nový Jičín a Klatovy, které patří mezi nejvíce postižené okresy, velmi alarmující. Ostatní čtyři okresy se nacházejí již mimo nejvíce postižené kůrovcové oblasti (obr. 2).

Obr. 2: Porovnání změn průměrných odchytů [%] lýkožrouta smrkového na odchytových místech v jednotlivých okresech mezi lety 2017 a 2018 (rok 2017 byl vzat jako základ, tj. 100 %; je-li odchylka nižší než 100 %, došlo ke snížení odchytu, je-li vyšší, došlo ke zvýšení odchytu).

Porovnání vývoje výše odchytů v období 2016–2018

Jestliže se pokusíme vyhodnotit všechny tři roky, dosáhneme rovněž zajímavých výsledků. K poklesu od roku 2016 až po současnost došlo pouze ve třech okresech. V dalších 13 okresech došlo vůči roku 2016 k poklesu alespoň v jednom ze sledovaných roků (2017 a 2018) nebo po poklesu v druhém roce sledování (2017) došlo k nárůstu výše odchytů ve třetím roce sledování (2018), přičemž mohl být i překročen původní stav z roku 2016 (obr. 3). Tento graf je pro přehlednost uveden v logaritmickém měřítku kvůli velkému rozptylu výše odchytů od desítek procent po tisíce procent.

Obr. 3: Porovnání nárůstu výše odchytů (v procentech v logaritmickém vyjádření) mezi lety 2016–2018 dle jednotlivých okresů (100 % - rok 2016).

Závěr
Předložené vyhodnocení je zjednodušenou interpretací získaných dat, které nesnese přísná kritéria statistického vyhodnocení. Šlo nám spíše o vyhodnocení jistých trendů, které se zde, i přes všechny problémy se získáváním dat, projevily. Naznačuje i další možnou cestu, jak se získanými daty pracovat, ale také podle našeho názoru dokládá závažnost současné situace a pravděpodobně i vliv teplého a suchého jara na populaci lýkožrouta smrkového.
Autoři KŮROVCOVÉHO INFA děkují všem respondentům, že se i v této náročné době do projektu zapojili a umožnili tím sledovat nejen vývoj populace lýkožroutů v reálném čase, ale i podstatné trendy vývoje.

Autoři:
doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.
Ing. Marie Zahradníková
Lesní ochranná služba VÚLHM v. v. i